Želva ostruhatá je třetí největší želva světa (po galapážské želvě sloní a seyšelské želvě obrovské).[4] Samci dosahují délky 60–90 cm a váhy 45–91 kg, samice 50–70 cm a váhy 25–40 kg. Po vylíhnutí rostou poměrně rychle, z 5–8 cm po narození dorostou na 15–25 cm během několika let. Jako i další želvy, je želva ostruhatá dlouhověká, odhadovaný věk dožití je 50–150 let.
Rozšíření a habitat
[editovat | editovat zdroj]
Želva ostruhatá žije na jižní Sahaře a v Sahelu, v polosuchých oblastech (suché stepi a polopouště) od Senegalu, Mali a Mauritánie na západě až po Etiopii a Eritreu na východě. V těchto na vláhu chudých oblastech si želva ostruhatá vyhrabává podzemní úkryty vedoucí do míst s vyšší vlhkostí, kde následně přečkává nejteplejší část dne.[5] Tento způsob chování se nazývá estivace. Úkryty bývají obvykle kolem 0,75 m hluboké, jsou však známy i záhraby o hloubce kolem 3 metrů.[5]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]
Želva ostruhatá je býložravec. Její potrava sestává především z různých druhů trav a dalších rostlin, bohatých na vlákninu a chudých na proteiny. Přemíra proteinů ve stravě způsobuje pyramidovitý vzhled krunýře. Krmení ovocem rovněž není vhodné.
